Pstruh duhový

    Původ

    Do Evropy byl pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) anadromní druh,  importovaný z USA  v roce 1882. Jeho původní areál rozšíření je pobřeží Tichého oceánu a povodí řek na západním pobřeží Severní Ameriky od Aljašky po Mexiko, povodí řek Kamčatky, Ochotského moře (zde původní populace jako Salmo mykiss a Salmo penshyinensis, což bylo později i shledáno jako tažná a netažná forma jednoho druhu), kde žije v horských potocích, velkých řekách a v příbřežní části oceánu. Vytváří řadu forem, podobně jako pstruh obecný (Salmo trutta) v Evropě.  V roce 1880 byly importovány do Evropy jikry pstruha duhového. Do Čech byly dovezeny první jikry v roce 1888 z Německa. Od té doby bylo do České republiky dovezeno několik populací pstruha duhového. Původní populace patřily k anadromním migrátorům. V průběhu druhé světové války většina pstruhařství zanikla.  Po roce 1945 byl dovoz brzy obnoven.

    V současnosti se v České republice chová několik populací (linií) pstruha duhového, převážně dovezených v 60. letech, označené rokem dovozu a dodavatelskou zemí. Pstruh duhový měl původně obohatit faunu našich tekoucích vod, ale ukázalo se, že největší uplatnění má v intenzivní výrobě ryb pro konzum v rybnících a speciálních zařízeních. Základem tohoto intenzivního chovu se stal dovoz jezerní formy (Salmo gairdnerii kamloops) z Dánska  Z. Vackem a J. Kálalem do Nedošína v roce 1966, která má původ ve Francii a v roce 1961 byla převezena do Dánského království, je charakteristická podzimním výtěrem, nese označení PdD66 a v současné době se podílí na produkci tržního pstruha duhového více než 50%. Další zásilka jiker pstruha duhového formy jezerní, označována PdD68 byla dovezena v roce 1968 Státním rybářstvím. Tato linie se vytírá na jaře a jeho chov zanikl.

    V roce 1975 byla z Dánska dovezena zásilka jiker jezerní formy označená PdA75 chovaná v čisté linii na pstruhařství v Žichovicích. Mezi další linie, které se vytírají na podzim patří linie  PdA85 dovezená Českým rybářským svazem v roce 1985 z USA a  PdF86 dovezená Slovenským rybářským svazem z Francie v roce 1986, která je chována na slovenských pstruhařstvích a byla také dodávána do Čech.

    V roce 1988 byla dovezena z Bulharska  Českým rybářským svazem linie PdD88, která je původem z Maroka, kam byla dovezena z USA koncem 19. století. U nás je chována ve Velké Losenici.

    Význam pro sportovní rybáře

    Pstruh duhový nemá mezi rybami tak výsostné postavení jako jeho kolega „potočák“. Rybáři mu často neprávem zazlívají, že z revírů vytlačuje naše původní „potočáky“. Jeho význam pro sportovní rybolov je však nezpochybnitelný. V mnoha revírech, kde došlo k rapidnímu úbytku populace pstruhů obecných potočních, dokázal rychle zaujmout jejich místo a zpestřit tak celkovou obsádku. Pstruha lovíme výhradně za pomocí umělých nástrah, a to dvěma způsoby – muškařením a vláčením. Právě muškaření je rybáři považováno za „královskou disciplínu“ rybářského sportu. Při lovu pstruha rybář často nachodí mnoho kilometrů, aby důkladně prozkoumal ta nejslibnější místa a nejhezčí zákoutí našich potoků a řek. Snad nejúchvatnějším zážitkem je zdolávání pstruha za pomocí jemného muškařského vybavení uprostřed horské řeky dosud nedotčené lidskou činností. Pstruh při souboji často vyskakuje nad hladinu a snaží se třepavými pohyby zbavit umělé mušky v koutku úst. Rybáři si pstruha cení také pro jeho vynikající maso, které je opravdovou delikatesou.